0:00:00.000,0:00:09.000
Dobrý den, vítám Vás u další přednáška z modulu Genetika zvířat, jejímž tématem je: Genetika kvantitativních znaků. 

0:00:09.000,0:00:16.000
V přednášce si představíme kvalitativní a kvantitativní znaky a rozklad fenotypové variance.

0:00:16.000,0:00:23.000
Pokud se bavíme o užitkovosti jedince, bavíme se o tzv. fenotypu. 

0:00:23.000,0:00:32.000
Protože fenotyp představuje soubor pozorovatelných vlastností a znaků vykazovaných jedincem a je funkcí genotypu a prostředí. 

0:00:32.000,0:00:40.000
Jedná se tedy o soubor všech znaků a vlastností jedince, které nás z pohledu genetiky zvířat zajímají. 

0:00:40.000,0:00:51.000
Tyto pozorované užitkovosti obecně dělíme na znaky, či znaky kvalitativní a vlastnosti neboli vlastnosti kvantitativní. 

0:00:51.000,0:01:05.000
Když se bavíme o kvalitativních znacích, jedná se o znaky s jasným rozlišením mezi fenotypy, tj. s jasně rozlišitelnými kategoriemi (např. barva srsti, přítomnost rohů, ...). 

0:01:05.000,0:01:17.000
Tyto znaky jsou ovlivněny malým počtem genů velkého účinku, nebo také majorgeny či oligogeny. Vliv vnějšího prostředí na daný znak je zanedbatelný. 

0:01:17.000,0:01:28.000
Protože pokud budeme uvažovat například zbarvení jedince, tak jestli je jedinec v komfortním prostředí, či diskomfortním prostředí, vždy bude mít stejné zbarvení. 

0:01:28.000,0:01:38.000
Znaky kvalitativní vykazují tzv. alternativní proměnlivost: například zvířata jsou buď černá, nebo bílá nic mezi těmito barvami. 

0:01:38.000,0:01:46.000
Jak již bylo řečeno, mezi znaky patří například zbarvení zvířat, genetické choroby a další. 

0:01:46.000,0:01:53.000
Kvantitativní vlastnosti jsou vlastnosti se spojitým neboli kontinuálním vývinem vlastnosti. 

0:01:53.000,0:02:00.000
Vlastnosti jsou ovlivněny velký počet genů malého účinku neboli minorgeny či polygeny. 

0:02:00.000,0:02:06.000
Vliv vnějšího prostředí se na vlastnosti podílí různým podílem u různých vlastností.

0:02:06.000,0:02:15.000
To znamená, že pokud bude zvíře v komfortním prostředí bude mít jinou užitkovost než v prostředí diskomfortním. 

0:02:15.000,0:02:25.000
Kvantitativní vlastnosti vykazují spojitou neboli kontinuální, proměnlivost a patří sem například užitkové vlastnosti a produkční ukazatele.

0:002:25.000,0:02:35.000
Zde si uvedeme vztah genotypu a fenotypu jak u kvalitativních znaků, tak u kvantitativních vlastností. 

0:02:35.000,0:02:39.000
U kvalitativních znaků se genotyp přímo promítá do fenotypu. 

0:02:39.000,0:02:54.000
Naopak u kvantitativních vlastností, je genotypový projev ovlivňován pomocí vývojových činitelů, kam může  například patřit odchov jedince, prodělané onemocnění aj,. 

0:02:54.000,0:03:07.000
Tyto vývojoví činitelé utvářejí tzv. potenciální schopnost jedince a ta je dále ovlivněná podmínkami prostředí a teprve pak se projevuje ve fenotypu. 

0:03:07.000,0:03:21.000
Pro genetiku zvířat je nejdůležitější variabilita populace neboli proměnlivost. Na základě proměnlivosti v populaci můžeme vybírat a selektovat jedince. 

0:03:21.000,0:03:29.000
Pokud by nebyla v populace proměnlivost, není možné vybrat nejlepšího jedince pro tvorbu následné populace. 

0:03:29.000,0:03:38.000
Zde si představíme podstatu genetické proměnlivosti a přechod mezi kvalitativním znakem a kvantitativní vlastností. 

0:03:38.000,0:03:48.000
Pokud bychom uvažovali, že zbarvení jedince je řízeno pouze jedním genovým párem a jednalo by se o neúplnou dominancí,

0:03:48.000,0:03:56.000
tak v populaci se budou vyskytovat tři možné kombinace zbarvení – hnědá, oranžová a žlutá, 

0:03:56.000,0:04:07.000
tak jak je uvedeno na obrázku vlevo nahoře. Pokud by bylo například zbarvení ovlivněno dvěma geny na dvou lokusech,

0:04:07.000,0:04:14.000
již by se jednalo o pět barevných kombinací, jak je uvedeno v obrázku vlevo dole. 

0:04:14.000,0:04:24.000
Pokud bychom uvažovali geny na třech lokusech, tak by bylo v populace sedm barevných variant, jako na obrázku vpravo nahoře. 

0:04:24.000,0:04:35.000
Pokud ale budeme uvažovat velké množství genů, již se dostaneme do takzvané spojité proměnné, jak je uvedeno vpravo dole.

0:04:35.000,0:04:43.000
Pokud uvažujeme pouze jeden gen bavíme se o takzvané. „Mendelistické genetice“, 

0:04:43.000,0:04:55.000
a pokud uvažujeme velké množství genů, již se bavíme o tzv.  „Biometrické genetice“. Kterou následně popisujeme pomocí populačně statistických parametrů.

0:05:12.000,0:05:21.000
Na obrázku je znázorněno normální rozdělení pro výšku člověka tzv. Gaussova křivka. Tato Gaussova křivka má několik charakteristik.

0:05:21.000,0:05:30.000
Prvním z nich je, že kolem průměru se vyskytuje největší četnost pozorování dané veličiny, v tomto případě výšky člověka.

0:05:30.000,0:05:42.000
A čím více jdeme k extrémům buď kladným či záporným, četnost jednotlivých hodnot, v tomto případě u výšky člověka klesají.

0:05:42.000,0:04:54.000
Mezi základní populační parametry patří aritmetický průměr. Aritmetický průměr udává střední neboli průměrnou hodnotu dané populace. 

0:05:54.000,0:06:12.000
Například průměrná hodnota mléčné užitkovosti holštýnského skotu v ČR v roce 2022 byla 10 440 kg. Vztah pro získání aritmetického průměru je uveden na snímku vlevo nahoře. 

0:06:12.000,0:06:22.000
Dalšími, a z pohledu genetiky zvířat, důležitějšími parametry jsou rozptyl a směrodatná odchylka, kterými je hodnocena proměnlivost populace. 

0:06:22.000,0:06:31.000
Směrodatná odchylka představuje průměrnou odchylku v užitkovosti všech jedinců v populaci od průměru dané populace.

0:06:31.000,0:06:41.000
Například směrodatná odchylka pro mléčnou užitkovost holštýnského skotu v ČR v roce 2022 byla 600 kg mléka. 

0:06:41.000,0:06:50.000
To znamená, že každá dojnice je v průměru odchýlena o 600 kg mléka od průměrné hodnoty populace.

0:06:50.000,0:07:03.000
Některá dojnice vykazovala vyšší odchylky a některé nižší, ale jak již bylo řečeno, v průměru se odchylovaly všechny o 600 kg. 

0:07:03.000,0:07:13.000
Směrodatná odchylku nemůžeme spočítat přímo, protože pokud sečteme všechny odchylky od průměru populace,

0:07:13.000,0:07:20.000
vždy dostaneme hodnotu 0. Proto směrodatnou odchylku získáváme jako odmocninu z rozptylu. 

0:07:20.000,0:07:32.000
Kdy rozptyl představuje průměrný čtverec odchylek od průměru. A jak již z popisu vyplývá, čtverec odchylek je vždy kladné číslo většinou odchýlené od nuly.

0:07:32.000,0:07:41.000
Pokud budeme vycházet ze základní definice fenotypu, tak fenotyp je vždy definován jako funkce genotypu a prostředí,

0:07:41.000,0:07:52.000
v tomto případě jako součet úrovně genotypu, prostředí a vztahu neboli interakce mezi genotypem a prostředím.

0:07:52.000,0:08:07.000
Pokud tento vztah převedeme do fenotypové proměnlivosti, tak fenotypová proměnlivost je ovlivněna proměnlivostí genetickou, proměnlivostí prostřeďovou a vztahem mezi genotypem a prostředí. 

0:08:07.000,0:08:21.000
Kdy genetickou variabilitu je možné rozložit na proměnlivost ovlivněnou aditivní složkou genotypu, proměnlivost ovlivněnou složkou dominance a proměnlivost ovlivněnou složkou genových interakcí neboli epistází. 

0:08:21.000,0:08:28.000
Prostřeďovou proměnlivost je možné rozdělit na proměnlivost ovlivněnou trvalým či dočasným prostředím. 

0:08:28.000,0:08:42.000
Na tomto snímku si vysvětlíme pojmy aditivita, dominance a interakce. Pojem aditivita je možné vysvětlit následovně. Každý gen má nějaký účinek, obecně se předpokládá, 

0:08:42.000,0:08:53.000
že dominantní alela vykazuje vyšší hodnotu užitkovosti (např. v průměru 5 kg) než alela recesivní (např. v průměru 2 kg). 

0:08:53.000,0:09:04.000
Genetická hodnota daného jedince, u kterého uvažujeme daný genotyp, pokud je ovlivněna pouze efektem aditivity tak dosahuje hodnotu 38 kg.

0:09:04.000,0:09:10.000
Tuto hodnotu jsme získali součtem účinků jednotlivých genů. 

0:09:10.000,0:09:21.000
Naopak dominance představuje vztah dvou genů na jednom lokusu. Například: Pokud existuje, dejme tomu superdominance,

0:09:21.000,0:09:31.000
to znamená, že pokud jsou alely na jednom lokusu v heterozygotní sestavě, dochází k zvýšení užitkovosti například o 10 kg. 

0:09:31.000,0:09:46.000
Genetická hodnota daného genotypu ovlivněna pouze efektem dominance (D) je tedy 20 kg, protože daný genotyp obsahuje pouze dva genové páry v heterozygotní sestavě. 

0:09:46.000,0:09:59.000
A interakce neboli epistází, představuje vztah mezi dvěma geny na různých lokusech. Dejme tomu, že existuje vztah mezi dominantní alelou A a dominantní alelou B

0:09:59.000,0:10:03.000
a tento vztah zvyšuje užitkovost o 10 kg. 

0:10:03.000,0:10:14.000
V námi uvažovaném genotypu tedy efekt interakce zvýší užitkovost o 20 kg, protože genotyp obsahuje jednu dominantní alelu A a dvě dominantní alely B. 

0:10:14.000,0:10:26.000
Součtem efektů aditivity, dominance a interakce dostáváme celkovou genetickou hodnotu a ta činí u námi uvažovaném genotypu 78 kg.

0:10:26.000,0:10:43.000
Efekt prostředí tedy dělíme na efekty systematické neboli trvalé, a nesystematické neboli dočasné. Efekty systematické působí na celou skupinu zvířat ve stejném směru a velikosti. 

0:10:43.000,0:10:59.000
Což umožňuje jejich korekci. A to jak buď výpočetním postupem, nebo standardizací prostředí. Mezi tyto efekty patří například věk jedince, četnost vrhu, hospodářství, rok, roční období a jiné. 

0:10:59.000,0:11:09.000
Naopak nesystematické efekty mohou působit pouze na jednoho jedince, a navíc v neznámé velikosti a a neznámém směru.

0:11:09.000,0:11:17.000
Z důvodu, že nevíme ani velikost, ani směr daného efektu, není možné tyto efekty eliminovat. 

0:11:17.000,0:11:25.000
Patří sem například tzv. residuální chyba, která vnáší nepřesnosti do většiny genetických odhadů.
  

0:11:25.000,0:11:39.000
V této přednášce jsme si uvedli základní rozdíl mezi kvalitativními znaky a kvantitativními vlastnostmi a přestavili jsme si koncept fenotypu a fenotypové proměnlivosti.

0:11:39.000,0:11:44.000
Děkuji za pozornost a těším se na setkání u další přednášky.