1
00:00:00,000 --> 00:00:15,080
Dobrý den. V přednášce se zaměříme na evoluci významných druhů hospodářských zvířat a zvířat obecně. Přednáška je součástí modulu 2, Konzervování a udržitelné využívání živočišných genetických zdrojů.

2
00:00:15,080 --> 00:00:31,151
Vytvoření této prezentace bylo podpořeno grantem ERASMUS+ KA2 v rámci projektu ISAGREED, Inovace obsahu a struktury studijních programů v oblasti managmentu živočišných genetických a potravinových zdrojů s využitím digitalizace.

3
00:00:32,570 --> 00:00:46,562
První živé organizmy se na Zemi objevily před 4 mld. Let. První fotosyntéza pak před 3,2 mld. Let. Eukaryota pak před 2,3 mld. let.

4
00:00:46,562 --> 00:00:56,165
Pořád se jednalo o jednobuněčné organizmy. První mnohobuněčné formy života se datují před asi 1,5 mld. let. 

5
00:00:56,165 --> 00:01:07,946
Až asi před 600 milióny lety se objevili první živočichové. Výskyt obratlovců které postupně přecházeli na souši – obojživelníci,

6
00:01:07,946 --> 00:01:20,684
se datuje před 390 mil. lety. První formy savců se vyvinuly před 250 mil. lety a první hominidi před 2 milióny lety.

7
00:01:23,159 --> 00:01:39,890
Vlevo dole vidíme nejstarší otisk jednoho z prvních živočichů, žebernatého tvora Dickinsonia, který se na Zemi vyskytoval před 558 mil. let. 

8
00:01:39,890 --> 00:01:55,070
Nejstarší dochovaný otisk ryby je starý 518 miliónů let, měla pár velkých vyčnívajících očí a malé párové nosní kapsle.

9
00:01:56,786 --> 00:02:08,930
Vývoj života na planetě ovlivňovaly velké globální katastrofy – s důsledkem buď ochlazování nebo oteplování. Nejvýznamnější bylo permské vymírání

10
00:02:08,930 --> 00:02:26,387
(vymřelo 95 % života), které ukončilo prvohory a umožnilo rozvoj života v druhohorách, tj. vzestup ještěrů do forem vedoucí k dinosaurů, savcům a ptákům.

11
00:02:26,618 --> 00:02:40,775
Dominantní skupinou však byli dinosauři. Nám nejbližší globální katastrofa před 65 mil. lety ukončila nadvládu dinosaurů a ukončila i druhohory.

12
00:02:40,775 --> 00:02:47,573
Nastal čas velké radiace forem savců a ptáků v době třetihor.

13
00:02:49,619 --> 00:03:00,740
Evoluce savců a ptáků je spojena s evolucí plazů protože s nimi mají společný původ. Nedávno byla objevena první dinosamorfní forma plazů 

14
00:03:01,070 --> 00:03:09,419
(ranní dinosauři) ze středního triasu (240 mil. let) na území dnešní Jižní Ameriky. 

15
00:03:12,323 --> 00:03:36,182
První formy ještěrů se znaky savců pochází z období konce permu (250 mil. let). Ptáci se od linie dinosaurů oddělila až v polovině triasu (zhruba před 230 mil. lety).


16
00:03:37,601 --> 00:03:50,174
Předky savců jsou cynodontní terapsidi (Cynodontia, Therapsida, Synapsida), plazi, kteří byli v triasu jednou z dominantních skupin suchozemských obratlovců. 

17
00:03:50,174 --> 00:03:59,216
Cynodonti vytvořili během triasu celou řadu forem, které vykazují v různé míře mozaiku "starých plazích" a "nových savčích" znaků.

18
00:03:59,348 --> 00:04:17,960
Je však nutné si uvědomit, že vznik těchto znaků byl postupný. Stanovení hranice mezi plazy a savci je v podstatě umělé. Jinými slovy savci jsou pokročilí cynodonti.

19
00:04:19,973 --> 00:04:29,048
Předchůdce savců můžeme hledat mezi therapsidními plazy z konce permu. Během evoluce vznikla řada vývojových linií, přičemž u některých se začaly 

20
00:04:29,048 --> 00:04:39,608
vyskytovat primitivní savčí znaky. Přechod z plazího typu na savčí probíhal plynule a jednotlivé znaky se vyskytovali mozaikově u různých druhů therapsidů.

21
00:04:39,608 --> 00:04:49,310
Nejstarší savci se objevili již před 200 mil. lety. Druhá adaptivní radiace savců probíhá koncem křídy (po vymření dinosaurů).

22
00:04:49,310 --> 00:04:59,210
Vede k rozsáhlému společenstvu savců v paleocénu (65 až 55 mil. let), kterému dominují archaičtí primáti, hmyzožravci, prakopytníci a vačnatci.

23
00:04:59,210 --> 00:05:04,424
Většina těchto forem však vyhynula.

24
00:05:07,130 --> 00:05:17,789
Každý moderní savec, od ptakopyska po modrou velrybu, pochází ze společného předka, který žil asi před 180 miliony let. 

25
00:05:17,789 --> 00:05:28,646
Vědci vycházeli z vysoce kvalitních sekvencí genomů 32 žijících druhů, které reprezentují 23 z 26 známých řádů savců. 

26
00:05:28,646 --> 00:05:40,360
Byli mezi nimi lidé a šimpanzi, vombati a králíci, kapustňáci, domácí skot, nosorožci, netopýři a luskouni. Do analýzy byly 

27
00:05:40,360 --> 00:06:00,160
jako srovnávací skupiny zahrnuty také genomy kuřat a aligátorů čínských. Předek savců měl 19 autozomálních chromozomů (2n = 38) + 2 pohlavní chromozomy. 

28
00:06:00,160 --> 00:06:22,666
U předka savců bylo identifikováno devět celých chromozomů nebo jejich fragmentů, jejichž pořadí genů je stejné jako u chromozomů moderních ptáků (320 mil. let – konzervační syntenie).,

29
00:06:24,316 --> 00:06:37,846
Všechny skupiny archaických savců byly v průběhu eocénu (55 až 37 mil. let) a během oligocénu (37 až 2,5 mil. let) nahrazeny novými skupinami, lichokopytníky,

30
00:06:38,704 --> 00:06:55,897
Všechny skupiny archaických savců byly v průběhu eocénu (55 až 37 mil. let) a během oligocénu (37 až 2,5 mil. let) nahrazeny novými skupinami, lichokopytníky,

31
00:06:55,897 --> 00:07:07,480
sudokopytníky, šelmami. V té době se některé kontinenty izolovaly (Austrálie a Jižní Amerika) a probíhal na nich trochu odlišný vývoj savců.

32
00:07:07,480 --> 00:07:17,446
V Antarktidě savci zcela vyhynuli vlivem klimatických změn. Austrálie se izolovala nejdříve a proto tam zůstaly nejstarší a v té době

33
00:07:17,446 --> 00:07:27,742
nejrozšířenější typy savců - vačnatci. Podobně tomu bylo i v Jižní Americe kde se vedle starobylých vačnatců rozvíjeli i chudozubí a zvláštní formy kopytníků.

34
00:07:27,742 --> 00:07:37,510
Koncem třetihor dochází k další vývojové radiaci. Jde o proces, který trvá až dodnes a vede k pokročilým specializovaným savcům.

35
00:07:37,510 --> 00:07:48,103
Toto je poslední etapa vývoje savců v terciéru a kvartéru. Koně se třemi kopyty se vyvíjejí v koně s jedním kopytem. Mizí staré formy jelenů 

36
00:07:48,466 --> 00:07:56,881
a objevují se formy nové. Sudokopytníci dosahují svého vrcholu. Vznikají moderní šelmy, ale vymírá příliš specializovaná větev 

37
00:07:56,881 --> 00:08:07,111
tzv. šavlozubých koček. Primitivní psi se štěpí na vlky a lišky. Diverzita druhů byla mnohem rozsáhlejší než dnes.

38
00:08:08,629 --> 00:08:19,585
Jedna studie používající genomické časové stromy potvrzuje rozdílnost v rychlosti evoluce v době křídy a v době paleogenu, kdy velká diverzifikace 

39
00:08:19,585 --> 00:08:26,119
savců nastává hlavně po velkém vymírání před 66 mil. lety.

40
00:08:27,901 --> 00:08:42,586
Radiace ptáků. Moderní ptáci dosáhli své obrovské rozmanitosti během více než 150 milionů let trvající evoluční cesty, která začala jejich odklonem od teropodních dinosaurů,

41
00:08:42,883 --> 00:08:51,199
pokračovala postupným a dílčím osvojováním si letuschopného tělesného plánu a zahrnovala dva body diverzifikace:

42
00:08:51,199 --> 00:09:04,069
první v druhohorách, kdy se plně zformoval malý opeřený okřídlený dinosaurus, a druhý, kdy přeživší druhy dostaly volnost k prosperitě po vymírání na konci křídy.

43
00:09:04,663 --> 00:09:21,163
Evoluce kopytníků, jakožto velmi rozdílná skupina býložravců začala už u prakopytníků, (141-65 mil. let), kteří měli malé tělo, primitivní zuby a drápy.

44
00:09:21,163 --> 00:09:35,749
Praví kopytníci se objevují až na počátku paleocénu, postupným vývojem spolu s vymíráním před 37-22 mil lety se objevují sudokopytníci.

45
00:09:36,937 --> 00:09:49,543
Sudokopytníků je na 220 druhů jejichž zástupci přirozeně žijí na celém světě kromě Austrálie a Antakrtidy. Většinou se jedná o býložravce a ojediněle o všežravce.

46
00:09:50,203 --> 00:09:55,813
Od ostatních placentálních savců se oddělili zhruba před 87 mil. lety.

47
00:09:56,209 --> 00:10:10,168
Molekulárními analýzami pomocí SINE byly nalezeny specifické sekvence pro savce, pro sudokopytníky a speciálně i pro přežvýkavce.

48
00:10:12,940 --> 00:10:28,384
Mezi hospodářsky nejvýznamnější přežvýkavce patří tuři. Vývoj turů začal ve středním oligocénu (25 mil. let); Centrum vzniku – tropy a subtropy střední Asie. 

49
00:10:28,384 --> 00:10:46,072
Přímí předci 5-2 mil. let v Euroasii, a až v pleistocénu se dostali do Severní Ameriky (do Jižní Ameriky až pomocí člověka).

50
00:10:46,072 --> 00:10:55,972
Dochované nálezy bizonů, turů a buvolů pochází až v sedimentech starších meziledových dob, vhodné klima.

51
00:10:57,985 --> 00:11:11,052
Rod Tur (Bos) patří do nejvíce člověkem využívaných rodů. Z pratura (Bos primigenius), který již vyhynul, pochází tur domácí, který byl domestikován ve dvou formách,

52
00:11:11,052 --> 00:11:22,899
Bos primigenius taurus a Bos primigenius indicus. Gaur (Bos gaurus) existuje v mnoha poddruzích, a jedné domestikované formě gayal.

53
00:11:22,899 --> 00:11:34,845
Existuje i jedna domestikovaná forma bantenga (Bos banteng). Ve vysokohorských podmínkách Asie byl domestikován jak (Bos mutus grunniensis).

54
00:11:36,825 --> 00:11:48,144
Druhou velkou skupinou zvířat, která byla úspěšně domestikována byl jeden druh z čeledi prasatovitých (Suidae) a to druh prase divoké (Sus scrofa), 

55
00:11:48,144 --> 00:11:57,054
které obývá celou Euroasii a Afriku v mnoha poddruzích.  Ostatní evolučně blízké druhy domestikovány nebyly.

56
00:11:58,869 --> 00:12:14,280
Když byly studovány počty chromozomů, tak u rodu Sus bylo zjištěno, že převažuje počet 38 chromozomů. U Sus scrofa se v důsledku chromozomálních mutací objevuje kromě základního počtu

57
00:12:14,280 --> 00:12:33,321
 38 chromozomů, také 36 a 37 chromozomové varianty v důsledku mutací zvané translokace (došlo ke spojení 16. a 17. chromozomu, nebo 15. a 17. chromozomu).

58
00:12:34,740 --> 00:12:49,458
Rod Sus pochází z ostrovů JV Asie (6–5,3 mil let) odkud se postupně rozšířil na Blízký Východ, Severní Afriky, Evropy. 

59
00:12:49,458 --> 00:13:01,668
Dle morfologických a molekulárně genetických dat se druhy rodu Sus shlukují do 3 evoluční skupiny. V jedné z nich je pak prase divoké, Sus scrofa.

60
00:13:03,912 --> 00:13:16,914
Druh Sus scrofa pochází z JV Asie někdy před 3 - 4 mil. let a během 1 milionu let se rozšířil do téměř celé Euroasie.

61
00:13:16,914 --> 00:13:30,444
Divoká prasata se nacházela i na severní části Sumatry, tato populace oddělila od euroasijského prasete asi před 1,5 - 2 mil. let. 

62
00:13:30,444 --> 00:13:44,139
Evropská a Asijská divoká prasata divergovala před asi 1 mil. let na základě popsání  velmi rozdílných málo frekventních alel  na milionech lokusech genomu

63
00:13:44,139 --> 00:13:55,194
a více než milionu lokusů, které jsou fixovány pro alternativní alely. Domestikační centra prasete jsou základní dvě, a to Blízký Východ a JV Asie,

64
00:13:55,194 --> 00:14:07,800
podobně jako u skotu. Ale vlivem velkého rozšíření druhu bylo postupně identifikováno více domestikačních center.

65
00:14:10,638 --> 00:14:20,142
V následující tabulce jsou popsány doby počátku domestikace a hlavní domestikační oblasti u nejvýznamnější domestikovaných druhů živočichů.

66
00:14:20,142 --> 00:14:26,346
Nejstarší druh, který byl domestikován je pes a nejmladším druhem je kachna.

67
00:14:30,009 --> 00:14:32,979
A děkuji vám za pozornost.