0:00:02.034,0:00:09.667
Tématem této přednášky je Úvod, základy, historie a současnost chovu hospodářských zvířat.

0:00:09.667,0:00:16.234
Přednáška je součástí modulu 2 Konzervace a udržitelné využívání živočišných genetických zdrojů,

0:00:16.234,0:00:19.600
který je součástí projektu ISAGREED.

0:00:19.600,0:00:25.334
Vytvoření této prezentace bylo podpořeno grantem ERASMUS + KA2

0:00:25.334,0:00:36.000
Inovace struktury a obsahu studijních programů v oblasti managementu živočišných genetických a potravinových zdrojů s využitím digitalizace.

0:00:36.000,0:00:43.034


0:00:43.034,0:00:50.500
V rámci přednášky si nejprve povíme něco o domestikaci, která stála na úplném počátku chovu hospodářských zvířat,

0:00:50.500,0:00:57.900
poté přejdeme k vysvětlení zootechnického termínu plemeno a možnostem třídění plemen.

0:00:57.900,0:01:08.500
Dále si vysvětlíme stručně základní principy chovu a šlechtění zvířat a závěrem se podíváme na aktuální stavy hospodářských zvířat ve světě.

0:01:14.734,0:01:21.200
Domestikace je velmi složitý a dlouhodobý proces, který je možné definovat různými způsoby,

0:01:21.200,0:01:27.034
jednoduše ho lze charakterizovat jako proces osvojování si zvířat člověkem.

0:01:27.034,0:01:34.867
Domestikace je velmi zajímavý fenomén nejen z pohledu biologie, ale i z pohledu vývoje lidské společnosti.

0:01:34.867,0:01:41.967
Jedná se o téma, na které byly publikovány stovky výzkumů a s tím, jak se zdokonalují technické možnosti

0:01:41.967,0:01:52.300
(zde mám na mysli především metody využívající analýz DNA) se objevují stále nové poznatky, případně se ty již existující upřesňují.

0:01:52.300,0:02:07.000
Počátky domestikace jsou datovány do poměrně širokého období 15 až 5 tisíc let před Kristem a jsou spojovány se změnou způsobu života lidí z kočovného na usedlejší a vznikem zemědělství,

0:02:07.000,0:02:14.100
kdy byl člověk již schopen zvířata zavřít a držet v nějakých ohradách a zajistit jim potravu.

0:02:14.100,0:02:23.234
Prvním domestikovaným druhem byl pes a z hospodářských zvířat pak ovce a koza.

0:02:23.234,0:02:35.000
Domestikační centra se nacházejí prakticky po celém světě, s výjimkou Austrálie a polárních oblastí, nejvíce jich bylo zdokumentováno v Asii a v Evropě.

0:02:35.000,0:02:45.067
Co se týče domestikace jednotlivých druhů, tak většina z nich byla nezávisle domestikována ve více oblastech.

0:02:49.334,0:03:05.267
V literatuře jsou uváděny tři základní způsoby domestikace. Na jedné straně se jedná o tzv. cestu kořisti, kdy domestikaci předcházel lov a extenzivní chov v zajetí, druhou formou byl tzv. komenzalismus,

0:03:05.267,0:03:15.134
kdy se zvířata začala k lidem přibližovat dobrovolně a využívala z toho vyplývající výhody, jako například možnost získání potravy.

0:03:15.134,0:03:22.367
Postupně pak docházelo k habituaci na přítomnost člověka a k oboustranně výhodné spolupráci.

0:03:22.367,0:03:39.367
Přímá cesta je pak taková zrychlená forma té první uvedené cesty a připadala v úvahu u druhů, které byly domestikovány později, tedy v době, kdy už měli lidé s chovem zvířat nějaké zkušenosti.

0:03:44.034,0:03:58.500
Proč vůbec člověk začal chovat zvířata? V prvé řadě je to samozřejmě otázka zajištění potravy v podobě masa, mléka nebo vajec, dále pak zvířata představují zdroj různých surovin,

0:03:58.500,0:04:11.300
jako například kůže, kožešin nebo vlny a v neposlední řadě člověk může využívat jejich energii, například k přepravě nákladů i osob, práci v zemědělství a podobně.

0:04:11.300,0:04:17.867
Zde na obrázku je tibetský jak, který je právě dobrým příkladem druhu s mnohostranným využitím.

0:04:17.867,0:04:30.467
Určitě ale nebyly důvody pro domestikaci pouze materiální, ale poměrně dobře jsou zdokumentovány například různé náboženské rituály využívající zvířata jako oběti,

0:04:30.467,0:04:40.467
zvíře již v dávné historii sloužilo člověku jako společník, pravděpodobně v určitých kulturách byl chov zvířat svým způsobem prestižní záležitostí,

0:04:40.467,0:04:53.967
která přinášela a demonstrovala lepší postavení ve společnosti a v neposlední řadě je potřeba zmínit i využití zvířat k obraně, z historie je například zřejmé, že války se vyhrávaly na koních.

0:04:53.967,0:05:05.400
Nyní už tedy víme, co chov zvířat přináší člověku, ale pojďme se na to podívat i z druhé strany… jestli to má také nějaké výhody pro domestikované jedince.

0:05:05.400,0:05:14.067
Odpověď na tuto otázku není zcela jednoznačná, bude především záležet na tom, o jaké a jak intenzivní využívání se jedná.

0:05:14.067,0:05:20.334
Každopádně lze ale říct, že život v zajetí je pro zvíře svým způsobem mnohem jednodušší,

0:05:20.334,0:05:33.434
protože je mu poskytnuta potrava, ochrana před nepříznivými klimatickými podmínkami a přirozenými nepřáteli, nemusí si hledat partnera pro rozmnožování a podobně.

0:05:33.434,0:05:45.934
S tím je spojeno to, že postupem času se mění genetické založení jedinců, jelikož člověk přednostně rozmnožuje zvířata, která vyhovují jeho představám,

0:05:45.934,0:05:59.634
někdy může jít svým rozhodnutím částečně proti přírodní selekci a umožnit předat do další generace geny i jedincům, kteří by toho nebyli schopni ve volné přírodě.

0:05:59.634,0:06:06.334
Tyto zásahy mají vliv na genofond druhu, vznikají a rozšiřují se genetické modifikace,

0:06:06.334,0:06:17.467
které jsou předpokladem dalšího vývoje a základem tzv. domestikačních změn, kterými se liší domestikovaná zvířata od svých volně žijících předků.

0:06:25.934,0:06:30.034
Domestikační změny lze rozdělit do několika skupin.

0:06:30.034,0:06:39.667
Na první pohled viditelné jsou změny morfologické, kam patří například změny velikosti těla ve smyslu obřího nebo trpasličího vzrůstu,

0:06:39.667,0:06:51.367
změny týkající se tělesných proporcí, změny poměrů jednotlivých částí těla vůči sobě, například prodloužení těla a zkrácení končetin nebo změny tvaru lebky.

0:06:51.367,0:07:04.367
U domestikovaných zvířat bylo také prokázáno poměrně výrazné snížení mozkové kapacity, konkrétně u prasat zmenšení velikosti mozku až o 30 %.

0:07:04.367,0:07:12.500
Další významnou exteriérovou změnou jsou změny v typu osrstění nebo opeření a změny ve zbarvení,

0:07:12.500,0:07:22.800
kdy obecně platí, že u domestikovaných zvířat se objevuje mnohem více různých barevných variant ve srovnání s divoce žijícími předky.

0:07:22.800,0:07:32.700
To je dáno tím, že u divokých zvířat bývá často zbarvení spíše nenápadné, které umožňuje ukrýt se například před predátory.

0:07:32.700,0:07:47.234
S domestikací bývá obecně dáván do souvislosti projev bílé barvy, ať už celoplášťové nebo ve formě strakatosti. Existují samozřejmě výjimky, například u zvířat žijících v polárních oblastech.

0:07:47.234,0:07:59.000
Další významnou skupinou jsou změny fyziologické, které souvisí s vnitřním fungováním organismu a regulací některých základních fyziologických procesů.

0:07:59.000,0:08:03.567
Z této skupiny jsou nejvýznamnější změny, které souvisí s reprodukcí.

0:08:03.567,0:08:10.934
Jedná se zejména o častější opakování říje u domestikovaných zvířat ve srovnání s divoce žijícími.

0:08:10.934,0:08:20.400
Domestikovaná zvířata jsou často polyestrická, to znamená, že říje se opakuje v pravidelných intervalech v průběhu celého roku,

0:08:20.400,0:08:27.234
zatímco samice volně žijících zvířat bývají monoestrické s říjí pouze jednou ročně.

0:08:27.234,0:08:39.734
Poslední skupinou jsou behaviorální změny, kam můžeme zařadit např. ztrátu migračního instinktu nebo redukci stresové odpovědi na přítomnost člověka.

0:08:50.034,0:09:07.300
Za počátky moderního chovu zvířat, resp. šlechtění, lze považovat vznik prvních plemen, k čemuž dochází v Anglii ve 2. pol. 18. století, kdy nastává období označované jako průmyslová a zemědělská revoluce.

0:09:07.300,0:09:24.467
V této souvislosti bych chtěla zmínit pana Roberta Bakewella, jehož jméno je spojováno se vznikem plemene Leicester sheep a Leicestershire longhorn a bratří Collingů, kteří se zasloužili o vznik plemene shorthorn.

0:09:31.700,0:09:39.467
Dalším příkladem plemene s dobře zdokumentovaným původem, které vzniklo v Anglii, je anglický plnokrevník.

0:09:39.467,0:09:45.367
Na obrázcích vidíte tři plemenné hřebce, kteří stáli u vzniku tohoto plemene.

0:09:45.367,0:09:59.567
Jako plnokrevná se označují plemena, u kterých je historicky dlouhodobě používána pouze čistokrevná plemenitba bez možnosti přílivu krve, resp. genů jiných plemen.

0:09:59.567,0:10:10.367
Tato plemena mají tzv. uzavřenou plemennou knihu, což znamená, že do plemenné knihy může být zapsán pouze jedinec, který má v knize již zapsané oba rodiče.

0:10:10.367,0:10:18.034
Dalším chovatelským opatřením aplikovaným u tohoto plemene je zákaz použití inseminace.

0:10:18.034,0:10:24.567
Hlavním selekčním kritériem je rychlost, resp. výkonnost v dostizích.

0:10:30.567,0:10:41.034
V předchozím povídání již několikrát zazněl pojem plemeno, tak by asi bylo dobré si ho přesněji charakterizovat, jelikož se jedná o jeden ze základních zootechnických termínů.

0:10:41.034,0:10:53.367
Plemeno je základní taxonomickou jednotkou zootechniky a je možné ho definovat jako skupinu zvířat stejného druhu a původu se společnými znaky a vlastnostmi,

0:10:53.367,0:10:58.367
které se přenáší na potomstvo, jsou tedy geneticky podmíněné.

0:10:58.367,0:11:03.867
Tyto typické znaky jsou obvykle definovány tzv. plemenným standardem.

0:11:03.867,0:11:19.867
Plemena mohou vzniknout selekcí nebo křížením a platí, že na vzniku plemene se obvykle alespoň minimálním způsobem podílí člověk a že plemeno existuje, pokud má člověk zájem o jeho chov.

0:11:19.867,0:11:27.200
Celosvětově existuje přibližně 8800 plemen 38 různých druhů zvířat.

0:11:27.200,0:11:38.200
Na obrázku je vidět, že řada plemen je v současnosti nějakým způsobem ohrožena, o čemž uslyšíte podrobněji v dalších přednáškách tohoto modulu.

0:11:45.200,0:11:55.767
Plemena je možné rozdělovat podle různých kritérií. Vzhledem k tomu, že tento modul je zaměřen především na genetické zdroje, chtěla bych zmínit rozdělení plemen podle stupně prošlechtění,

0:11:55.767,0:12:08.034
resp. podle toho jaký vliv mají na vznik a utváření plemen podmínky vnějšího prostředí a jak intenzivně zasahuje člověk svojí šlechtitelskou prací.

0:12:08.034,0:12:22.034
Zatímco tzv. primitivní plemena vznikají převážně v důsledku přizpůsobení se zvířat určitým lokálním podmínkám, pro vymezení vlastností plemen ušlechtilých je nutná cílevědomá šlechtitelská práce.

0:12:22.034,0:12:34.700
Díky intenzivnímu šlechtění dochází ke zvyšování užitkovosti, výkonnosti, naopak ale může klesat adaptační schopnost a taková zvířata jsou pak mnohem náročnější na podmínky chovu.

0:12:34.700,0:12:45.400
Celosvětově převažuje z ekonomických důvodů zájem o chov vysoce užitkových plemen a méně výkonná plemena se pak často stávají ohroženými.

0:12:45.400,0:12:55.767
Platí tedy, že plemena zařazovaná do genetických zdrojů patří obvykle spíše do skupiny plemen méně prošlechtěných.

0:13:05.034,0:13:11.400
V současné době tedy existují jednak intenzivně šlechtěná, především specializovaná plemena.

0:13:11.400,0:13:24.200
Hlavními nástroji šlechtění v současné době, které mají pomoci zajistit vysokou užitkovost při zachování dobré úrovně funkčních vlastností jsou odhady genetických parametrů,

0:13:24.200,0:13:36.700
plemenných hodnot a selekčních indexů, genomická selekce, případně metody umožňující zkrácení generačního intervalu a tím rychlejší dosažení selekčního pokroku.

0:13:36.700,0:13:41.967
O těchto postupech se podrobněji dozvíte v dalších přednáškách.

0:13:41.967,0:13:56.300
Na druhé straně stojí plemena původní, kdy cílem chovu by mělo být udržení jejich původních typických znaků a vlastností, můžeme hovořit o tzv. udržovacím šlechtění nebo konzervativní plemenitbě.

0:13:56.300,0:14:04.700
V případě těchto plemen není prioritou vysoká užitkovost, důležitý je zejména monitoring genetické diverzity.

0:14:04.700,0:14:14.200
Zájem o chov těchto plemen je možné podpořit například propagací lokálních produktů, případně dotacemi pro jejich chovatele.

0:14:19.200,0:14:28.367
V tabulce jsou pro vaši představu uvedeny stavy hlavních druhů hospodářských zvířat ve světě, v Evropské unii a v České republice.

0:14:28.367,0:14:44.867
Všimněte si rozdílného poměru zastoupení jednotlivých druhů ve světě a v Evropě, což je dáno jednak jejich různou náročností na chov a lokálními podmínkami a dále i kulturními, případně náboženskými tradicemi.

0:14:44.867,0:15:00.534
Možná spíše než tabulka s prostými čísly, je zajímavější tento graf, na kterém je vidět, že v posledním desetiletí dochází v Evropské unii ke kontinuálnímu poklesu početních stavů, zejména u přežvýkavců.

0:15:00.534,0:15:09.367
Toto snížení je částečně kompenzováno zvyšováním užitkovosti, což se týká zejména produkce mléka.

0:15:09.367,0:15:22.367
V současné době jsou intenzivně diskutovány i negativní dopady živočišné produkce na životní prostředí, nicméně to už by bylo nad rámec této přednášky.

0:15:26.367,0:15:36.367
Já vám tedy  děkuji za pozornost a pokud máte k tématu nějaké otázky, můžete využít zde uvedený mail.