0:00:00.000,0:00:10.000 Dobrý den, vítám Vás u další přednáška z modulu Consevationa nad Sustainable Use of Animal Genetic Resouces, jejímž tématem je: 0:10:00.000,0:00:18.000 Aplikace šlechtitelských programů, základní a aplikovaný výzkum v chovu hospodářských zvířat a genetické zdroje. 0:00:18.000,0:00:24.000 V první části přednášky se budeme věnovat šlechtitelským programům. 0:00:24.000,0:00:36.000 Šlechtitelské programy představují dlouhodobé cíle a prostředky šlechtění. Jedná se v nich hlavně o syntézu teoretických poznatků a praktických zkušeností, 0:00:36.000,0:00:46.000 které se kombinují za účelem zajištění produkce hospodářsky významných vlastností u nejlepších neboli výkonných zvířat v populaci. 0:00:46.000,0:00:52.000 Šlechtitelské programy v sobě zahrnují hlavně metody selekce a metody plemenitby. 0:00:52.000,0:01:01.000 Aby mohl být dosaženy dlouhodobé šlechtitelské cíle je nutné prostřednictvím vhodných šlechtitelských programů přizpůsobit, 0:01:01.000,0:01:07.000 či adaptovat hospodářská zvířata místním podmínkám a produkčnímu prostředí. 0:01:07.000,0:01:20.000 Toto přizpůsobení se uskutečňuje prostřednictvím genetické adaptace a patří do ní hlavně adaptace přírodním podmínkám prostředí či podmínkám odbytu hospodářské produkce. 0:01:20.000,0:01:32.000 Faktory, které ovlivňují genetickou adaptaci hospodářských zvířat místním podmínkám jsou ekonomické, ekologické a místní tradice chovu a zpracování hospodářských produktů. 0:01:32.000,0:01:48.000 Z nutnosti šlechtitelského přizpůsobení se místním podmínkám vyplývá, že snahou šlechtění není maximalizace genetického potenciálu jednotlivých populací, nýbrž optimalizace genetického potenciálu. 0:01:48.000,0:01:57.000 A to hlavně z důvodu, že není možné často již zlepšovat produkční podmínky prostředí, v kterém jsou zvířata chována. 0:01:57.000,0:02:06.000 Úkolem optimalizace šlechtitelských programů jsou zvyšování efektivity výroby a zlepšení kvality výrobků. 0:02:06.000,0:02:20.000 Toto zlepšení je možné dosáhnout pomocí těchto oblastí plánování: vhodné definice šlechtitelského cíle, výběrem vhodných populací, v přesném odhadu populačních parametrů, 0:02:20.000,0:02:28.000 správného stanovení ekonomických koeficientů a v neposlední řadě vhodnou tvorbou připařovacích plánů. 0:02:28.000,0:02:36.000 Z důvodu, že například u chovu prasat, ale nejen tam, je produkce finálního produktu realizováno v produkčních chovech, 0:02:36.000,0:02:41.000 zatímco šlechtitelské programy se uplatňují ve šlechtitelských chovech, 0:02:41.000,0:02:49.000 vyplývá důležitost kroku, jakým je rychlý přenos šlechtitelského pokroku z oblasti šlechtění do oblasti produkce. 0:02:49.000,0:02:56.000 Snaha tohoto kroku je, aby časové opoždění přenosu šlechtitelského pokroku bylo co nejkratší. 0:02:56.000,0:03:06.000 Mezi základní typy šlechtitelských programů patří program selekční, který využívá aditivní složku genetické proměnlivosti. 0:03:06.000,0:03:17.000 Selekční program, jak již z názvu vyplývá, pracuje hlavně se selekcí, dále s odhadem či předpovědí plemenné hodnoty, koeficientem dědivosti a genetickým ziskem. 0:03:17.000,0:03:30.000 Metody plemenitby, které využívají aditivní složku genetické proměnlivosti jsou: čistokrevná plemenitba, speciálním typem čistokrevné plemenitby je příbuzenská plemenitba, 0:03:30.000,0:03:47.000 dále liniová plemenitba a pozměňovací křížení, které dále dělíme na: zušlechťovací křížení – kam patří přiletí krve a meliorační křížení, dále kombinační křížení a křížení převodné. 0:03:47.000,0:03:59.000 Dalším základním typem šlechtitelského programu je program hybridizační, který využívá převážně neaditivní složku genetické proměnlivosti populace. 0:03:59.000,0:04:11.000 Hybridizační program pracuje převážně s komplementaritou alel a jednotlivými efekty hybridizace: kam patří heterozní efekt, efekt poziční a efekt nelineární. 0:04:11.000,0:04:19.000 Mezi hybridizační programy zahrnujeme metody plemenitby využívající neaditivní složku genetické proměnlivosti. 0:04:19.000,0:04:28.000 Mezi tyto metody plemenitby zahrnujeme zaprvé metody užitkového křížení bez selekce na speciální kombinační návaznost 0:04:28.000,0:04:35.000 a metody plemenitby využívající účinků heterozního efektu se selekcí na speciální kombinační návaznost. 0:04:35.000,0:04:41.000 Mezi metody užitkového křížení bez selekce na speciální kombinační návaznost řadíme: 0:04:41.000,0:04:50.000 jednoduché užitkové křížení bez dalšího použití kříženců v chovu, dále rotační křížení a mezidruhové křížení. 0:04:50.000,0:04:58.000 Mezi metody plemenitby využívají účinků heterozního efektu se selekcí na speciální kombinační návaznost zahrnujeme: 0:05:58.000,0:05:08.000 meziliniovou plemenitbu, křížení příbuzensky podobných linií a opakovanou selekci na kombinační návaznost. 0:05:08.000,0:05:22.000 Faktory, které zvyšují užitkovost produkčních vlastností u vybraných populací můžeme rozdělit podobně jako samostatnou fenotypovou hodnotu na faktory genetické a negenetické. 0:05:22.000,0:05:35.000 Mezi faktory genetické patří: znalost příslušné populace, znalost genetických parametrů dané populace, správná volba šlechtitelských opatření, šlechtitelský program, 0:05:35.000,0:05:41.000 kontroly užitkovosti, kontroly dědičnosti, testace a mnoho jiných. 0:05:41.000,0:05:54.000 Dále mezi genetické faktory patří výběr sekčních kritérií a intenzita selekce a v neposlední řadě znalost toku genů a následně výběr vhodné metody plemenitby. 0:05:54.000,0:06:06.000 Mezi negenetické faktoru, které ovlivňují výši pokroku ve užitkovosti patří: začlenění vhodných genotypů do daných podmínek prostředí. 0:06:06.000,0:06:14.000 Jedná se hlavně na správný výběr genotypu do daných klimatických podmínek či do specifického způsobu ustálení či dané technologie. 0:06:14.000,0:06:22.000 Dále mezi negenetické faktory patří výživa zvířat, úroveň chovatelů a úroveň služeb. 0:06:22.000,0:06:31.000 Perspektivy šlechtění hospodářských zvířat se zaměřují na ekonomiku výroby zemědělských produktů, tvorbu aktivního zdraví. 0:06:31.000,0:06:41.000 Do tvorby aktivního zdraví patří například: odhalování genetických chorob, zvyšování genetický podmíněné odolnosti proti chorobám a další. 0:06:41.000,0:06:52.000 O perspektivě šlechtění hospodářských zvířat dále patří šlechtění sekundárních znaků, jako je například dlouhověkost, délka produkčního života, exteriér atd, 0:06:52.000,0:07:06.000 stanovení genetického základu a geneticky podmíněné rozdíly vy využití krmiva či hodnocení zvířat, které povede k zpřesnění odhadu plemenné hodnoty u testované populace. 0:07:06.000,0:07:16.000 V této druhé části přednášky se budeme zabývat rozdílem mezi základním a aplikovaných výzkumem ve šlechtění hospodářských zvířat. 0:07:16.000,0:07:28.000 Pod pojmem základní výzkum bychom si měli představit studium fyziologických procesů a jejich ovlivnění pomocí genové manipulace, mapování chromozomů, či klonování chromozomů. 0:07:28.000,0:07:40.000 Aplikovaný výzkum bychom si měli naopak představit jako studium a charakteristika konkrétního produkčního prostředí (výrobních podmínek – odbytu) 0:07:40.000,0:07:45.000 charakteristika jednotlivých populací (v konkrétních podmínkách prostředí). 0:07:45.000,0:07:56.000 Aplikovaný výzkum se například zabývá, jak je možné v konkrétních podmínkách prostředí vhodným způsobem uplatnit genetické faktory šlechtitelského pokroku. 0:07:56.000,0:08:03.000 V poslední části přednášky se zaměříme na definici genetických zdrojů. 0:08:03.000,0:08:10.000 V současné době je jen v Evropě ohroženo 250 plemen hospodářských zvířat. 0:08:10.000,0:08:24.000 V České republice jsou to například u skotu: česká červinka a český strakatý skot, u prasata přeštické černostrakaté, u ovcí ovce šumavská a valašská ovce, 0:08:24.000,0:08:34.000 u koní do genových zdrojů patří starokladrubský kůň, slezský norik a huculský kůň a u králíků například český strakáč. 0:08:34.000,0:08:46.000 Význam pro uchování ohrožených plemen je v udržení kulturně historického bohatství národa, dále že tyto plemena jsou rezervou specifických, 0:08:46.000,0:08:58.000 zatím nedoceněných genů a to z pohledu tak zvané překonání selekčních limitů, kam patří například zachování významného zdroje genetické proměnlivosti, 0:08:58.000,0:09:09.000 nepředvídající budoucí chovné cíle, odolnost proti novým, dosud neznámým chorobám, či odolnost proti novým podmínkám prostředí. 0:09:09.000,0:09:18.000 Dalším důvodem uchování genů ohrožených plemen je možnost produkce za nepříznivých, často specifických podmínek prostředí 0:09:18.000,0:09:27.000 a v neposlední řadě lepší porozumění procesům domestikace, evoluce a přírodní či umělé selekce. 0:09:27.000,0:09:40.000 Možnosti uchování genetických zdrojů jsou buď In Situ či Ex Situ. Pod pojmem In Situ rozumíme chov živých zvířat v malých populací na místě vzniku. 0:09:40.000,0:09:46.000 Tato možnost uchování umožnuje stálou adaptabilitu jedinců na možné změny podmínek prostředí. 0:09:46.000,0:10:01.000 Naopak pod pojmem Ex Situ rozumíme uchování zmrazeného semene, například pro případné převodné křížení při vyhynutí živých populací, dále uchování zmrazených embryí. 0:10:01.000,0:10:09.000 Tato možnost navíc umožnuje zachování/uchování původní populace daleko od místa původu. 0:10:09.000,0:10:19.000 Jak již bylo na začátku přednášky řečeno šlechtění je proces optimalizace dané populace na dané podmínky prostředí. 0:10:19.000,0:10:32.000 Z toho vyplývá, že i populace zahrnuté do genetických zdrojů podléhají procesu šlechtění. Protože i tyto populace je nutné přizpůsobovat neustále na měnící se podmínky prostředí. 0:10:32.000,0:10:43.000 Mezi vlastní šlechtitelské postupy patří výběr rodičovských párů. Mezi metody selekce u populací zahrnutých do genetických zdrojů patří selekce individuální, 0:10:43.000,0:10:49.000 kdy vybíráme jednotlivé jedince nejlépe adaptované na místní podmínky prostředí. 0:10:49.000,0:11:01.000 Dále selekce rodin, kdy vybírám celé rodiny na základě zvoleného selekčního kritéria, také selekce kombinovaná, kdy jsou vybíráni nejlepší jedinci z nejlepších rodin 0:11:01.000,0:11:08.000 a naposled selekce rodinová, kdy jsou vybíráni nejlepší jedinci každé rodiny. 0:11:08.000,0:11:19.000 Šlechtitelskou práci v malých populacích, kam patří populace zahrnuté do genetických zdrojů, je možno shrnout do následujících kroku: 0:11:19.000,0:11:35.000 zaprvé, stanovení chovného cíle, dále výběr vhodných selekčních kritérií, následně optimalizace selekčního programu, kontrola užitkovosti a zdraví, hodnocení sledovaných vlastností, 0:11:35.000,0:11:47.000 selekce a plemenitba/šlechtění, monitorování a kontrola rozvoje populací a v posledním kroku rozšiřování genetického materiálu. 0:11:47.000,0:12:00.000 V této přednášce jsme si uvedli základní principy aplikace šlechtitelských programů, dále byly uvedeny rozdíly mezi základním a aplikovaným výzkumem v chovu hospodářských zvířat 0:12:00.000,0:12:07.000 a byly definovány šlechtitelské postupy v ohrožených populacích, které jsou zahrnuty do genetických zdrojů. 0:12:07.000,0:12:12.000 Děkuji za pozornost a těším se na setkání u další přednášky.