0:00:00.000,0:00:06.000
Dobrý den, vítám Vás u další přednášky z modulu Animal Breeding, jejímž tématem je: 

0:00:06.000,0:00:09.000
Kvantitativní vlastnosti a úsekové koeficienty.

0:00:09.000,0:00:19.000
V přednášce si představíme, co ovlivňuje hodnotu kvalitativních vlastností a dále význam úsekových koeficientů ve šlechtění zvířat.

0:00:19.000,0:00:25.000
Pokud se bavíme o užitkovosti jedince, bavíme se o tzv. fenotypu.

0:00:25.000,0:00:29.000
Protože fenotyp představuje soubor pozorovatelných vlastností a znaků

0:00:29.000,0:00:35.000
vykazovaných jedincem a je funkcí genotypu a prostředí.

0:00:35.000,0:00:43.000
Jedná se tedy o souboru všech znaků a vlastností jedince, které nás z pohledu genetiky zvířat zajímají. 

0:00:43.000,0:00:47.000
Pokud budeme vycházet ze základní definice fenotypu,

0:00:47.000,0:00:51.000
tak fenotyp je vždy definován jako funkce genotypu a prostředí,

0:00:51.000,0:01:00.000
v tomto případě jako součet úrovně genotypu, prostředí a vztahu neboli interakce mezi genotypem a prostředím.

0:01:00.000,0:01:05.000
Pokud tento vztah převedeme do fenotypové variability,

0:01:05.000,0:01:11.000
tak fenotypová proměnlivost je ovlivněna proměnlivostí genetickou a proměnlivostí prostřeďovou.

0:01:11.000,0:01:17.000
Kdy genetickou variabilitu je možné rozložit na proměnlivost ovlivněnou aditivní složkou genotypu,

0:01:17.000,0:01:25.000
proměnlivost ovlivněnou složkou dominance a proměnlivost ovlivněnou složkou genových interakcí neboli epistází.

0:01:25.000,0:01:33.000
Prostřeďovou proměnlivost je možné rozdělit na proměnlivost ovlivněnou trvalým či dočasným prostředím. 

0:01:33.000,0:01:38.000  
Na tomto snímku si vysvětlíme pojmy aditivita, dominance a interakce.

0:01:38.000,0:01:46.000
Pojem aditivita je možné vysvětlit následovně. Každý gen má nějaký účinek,

0:01:46.000,0:01:51.000
obecně se předpokládá, že dominantní alela vykazuje vyšší hodnotu užitkovosti

0:01:51.000,0:01:58.000
(např. v průměru 5 kg) než alela recesivní (např. v průměru 2 kg).

0:01:58.000,0:02:09.000
Genetická hodnota daného jedince, u kterého uvažujeme daný genotyp, pokud je ovlivněna pouze efektem aditivity  tak dosahuje hodnoty 38 Kg.

0:02:09.000,0:02:14.000
Tuto hodnotu jsme získali součtem účinků jednotlivých genů.

0:02:14.000,0:02:21.000
Naopak dominance představuje vztah dvou genů na jednom lokusu.

0:02:21.000,0:02:26.000
Například: Pokud existuje, dejme tomu superdominance, to znamená,

0:02:26.000,0:02:31.000
že pokud jsou alely na jednom lokusu heterozygotní sestavě,

0:02:31.000,0:02:36.000
dochází k zvýšení užitkovosti například o 10 kg.

0:02:36.000,0:02:43.000
Genetická hodnota daného genotypu ovlivněna pouze efektem dominance (D) je tedy 20 kg,

0:02:43.000,0:02:50.000
protože daný genotyp obsahuje pouze dva genové páry v heterozygotní stavě.

0:02:50.000,0:02:58.000
A interakce neboli epistází, představuje vztah mezi dvěma geny na různých lokusech.

0:02:58.000,0:03:04.000
Dejme tomu, že existuje vztah mezi dominantní alelou A a dominantní alelou B

0:03:04.000,0:03:08.000
a tento vztah zvyšuje užitkovost dejme tomu o 10 kg.

0:03:08.000,0:03:14.000
V námi uvažovaném genotypu tedy efekt interakce zvýší užitkovost o 20 kg,

0:03:14.000,0:03:20.000
protože genotyp obsahuje jednu dominantní alelu A a dvě dominantní alely B.

0:03:20.000,0:03:26.000
Součtem efektů aditivity, dominance interakce dostáváme celkovou genetickou hodnotu

0:03:26.000,0:03:31.000
a ta činí u námi uvažovaném genotypu 78 kg.

0:03:31.000,0:03:40.000
Z pohledu šlechtění zvířat je důležitý přenos genetické informace z jedinců na následné generace.

0:03:40.000,0:03:44.000
Tento přenos se uskutečňuje pomocí pohlavních buněk neboli gamet.

0:03:44.000,0:03:50.000
Jak již víme gamety nesou poloviční počet chromozomů, jsou tudíž tzv. „haploidní“.

0:03:50.000,0:03:56.000
Jedinec, který disponuje zde uvedeným genotypem, tvoří tyto čtyři typy gamet.

0:03:56.000,0:04:03.000
U každé gamety se vykytuje aditivní účinek genů, protože každá gameta obsahuje geny daného jedince.

0:04:03.000,0:04:10.000
Efekt dominance a interakce tvorbou gamet zaniká, protože gamety jsou haploidní,

0:04:10.000,0:04:13.000
a tudíž nemůže docházet k interakcím na úrovni lokusu.

0:04:13.000,0:04:20.000
U některých gamet se sice efekt interakce také vyskytuje z důvodu náhodné segregace alel.

0:04:20.000,0:04:26.000
Prostřednictvím gamet se předává pouze polovina aditivního genetického efektu.

0:04:26.000,0:04:32.000
Díky tvorbě gamet a přenosu genetického, přesněji řečeno aditivně genetického,

0:04:32.000,0:04:39.000
efektu mezi rodiči a potomky, je možné sledovat genetickou podobnost mezi příbuznými jedinci,

0:04:39.000,0:04:47.000
jako jsou již zmínění rodiče a potomci, ale také, sourozenci, či vzdálenými příbuznými a vzdálenými sourozenci.

0:04:47.000,0:04:53.000
Tuto genetickou podobnost je možné studovat díky tzv. úsekovým koeficientům.

0:04:53.000,0:04:59.000
Úsekové koeficienty, jak již z názvu vyplývá, vymezují vztah,

0:04:59.000,0:05:04.000
či závislost od něčeho k něčemu, tzn. vztah mezi minimálně dvěma proměnnými.

0:05:04.000,0:05:15.000
Obecně rozeznáváme dva typy úsekových koeficientů. První typ, kdy je jedna proměnná plně určena proměnnou další.

0:05:15.000,0:05:20.000
Tento typ odborně nazýváme statistickým pojmem „regrese“.

0:05:20.000,0:05:25.000
A druhý typ, kdy jde o rovnocenné postavení obou proměnných.

0:05:25.000,0:05:30.000
Tento typ odborně nazýváme statistickým pojmem „korelace“

0:05:30.000,0:05:38.000
Pro práci s úsekovými koeficienty nám postačují pouze dvě následující pravidla.

0:05:38.000,0:05:55.000
Pravidlo prvé: Leží-li mezi proměnnými X a Y další proměnná (e) skládá se úsek od X k Y z dílčích úseků (X-E, E-Y).

0:05:55.000,0:06:03.000
Úsekový koeficient od X k Y dostaneme jako součin dílčích úseků.

0:06:03.000,0:06:12.000
A pravidlo druhé: Je-li mezi dvěma proměnnými možno najít větší počet možných spojení,

0:06:12.000,0:06:20.000
je celkový úsek – celkový úsekový koeficient, roven součtu jednotlivých možných spojení.

0:06:20.000,0:06:29.000
Je potřeba si uvědomit, že jednotlivá možná spojení se mohou skládat ze součinu dílčích úseků.

0:06:29.000,0:06:38.000
Daná pravidla si uvedeme zde na následujícím případu dvou vlastních sourozenců. 

0:06:38.000,0:06:44.000
Mezi fenotypem jedince X a jedince Y není žádný vztah.

0:06:44.000,0:06:48.000
Jediný možný vztah je pomocí genetického založení daných jedinců.

0:06:48.000,0:06:53.000
A to přes genetické založení otce tak genetické založení matky.

0:06:53.000,0:07:00.000
Každý jedinec získává díky meioze polovinu genetické výbavy svých rodičů.

0:07:00.000,0:07:03.000
Zde využijeme pravidlo jedna úsekových koeficientů:

0:07:03.000,0:07:15.000
Leží-li mezi proměnnými X a Y další proměnná, skládá se úsek od X k Y ze součinu dílčích úseků.

0:07:15.000,0:07:22.000
V tomto případě 0,5 x 0,5. Toto samé pravidlo platí i pro matku.

0:07:22.000,0:07:31.000
A protože se jedná o vlastní sourozence, kteří mají stejné rodiče, můžeme proto použít pravidlo dvě úsekových koeficientů:

0:7:31.000,0:07:37.000
Je-li mezi dvěma proměnnými X a Y možnos najít větší počet možných spojení,

0:07:37.000,0:07:43.000
je celkový úsekový koeficient roven součtu jednotlivých možných spojení.

0:07:43.000,0:07:55.000
V tomto případě přes otce i přes matku. Z toho vyplývá, že genetický vztah mezi jedincem X a Y je roven hodnotě 0,5.

0:07:55.000,0:08:04.000
Podobně je tomu i u následujícího případu. Kdy opět využijeme obě pravidla úsekových koeficientů.

0:08:04.000,0:08:18.000
Genetický vztah mezi jedincem X a Y je roven hodnotě 0,3125. Mezi jedincem X a Y existují dvě tzv. genetické „cesty“.

0:08:18.000,0:08:30.000
Jedna je vyjádřena červeně a druhá modře. Červená „cesta“ dosahuje hodnotu 0,5^4, opět vycházíme z toho,

0:08:30.000,0:08:38.000
že každý potomek získává 50% genů od svého rodiče, a jednotlivé dílčí úseky se násobí,

0:08:38.000,0:08:44.000
a modrá „cesta“ dosahuje hodnotu 0,5^2, podle shodného pravidla.

0:08:44.000,0:09:01.000
Na konec sečteme hodnoty obou cesty (modré a červené). Tudíž genetická hodnota mezi jedincem X a y je rovna  hodnotě 0,3125, jak již bylo uvedeno.

0:09:01.000,0:09:09.000
Podobně postupujeme i u definování genetického vztahu mezi potomkem a vlastními rodiči,

0:09:09.000,0:09:18.000
kdy genetická podobnost je rovná hodnotě jedna, tak genetické podobnosti mezi potomkem a pouze jedním rodičem,

0:09:18.000,0:09:23.000
kdy genetická podobnost je rovna hodnotě 0,5.

0:09:23.000,0:09:32.000
Dále můžeme pokračovat u polosourozenců, kdy genetická podobnost je rovna hodnotě 0,25.

0:09:32.000,0:09:37.000
Vlastních sourozenců, kdy genetická podobnost je rovna hodnotě 0,5

0:09:37.000,0:09:46.000
a například u sestřenice a bratrance, kdy genetická podobnost je rovna hodnotě 0,125.

0:09:46.000,0:09:52.000
Z výše uvedených principů úsekových koeficientů můžeme odvodit zákonitosti,

0:09:52.000,0:09:59.000
které se využívají hlavně v odhadu genetických parametrů, kam patří například koeficientů dědivosti.

0:09:59.000,0:10:05.000
A to, že skupina navzájem příbuzných zvířat má podobné genotypy.

0:10:05.000,0:10:11.000
Proto rozdíly uvnitř skupin příbuzných zvířat v užitkovostech jsou podmíněny především vlivem prostředím.

0:10:11.000,0:10:18.000
A dále že Různé skupiny navzájem nepříbuzných zvířat mají rozdílné genotypy.

0:10:18.000,0:10:32.000
Proto rozdíly v užitkovostech nepříbuzných zvířat jsou způsobeny především v rozdílech aditivně genetické části jejich genofondu. 

0:10:32.000,0:10:37.000
V této přednášce byl představena podstata kvalitativních vlastností

0:10:37.000,0:10:44.000
a koncept úsekových koeficientů pro stanovení genetické podobnosti mezi dvěma jedinci.

0:10:44.000,0:10:48.000
Děkuji za pozornost a těším se na setkání u dalšího videa.