0:00:00.000,0:00:04.000
Dobrý den, vítám vás u dalšího videa z modulu Animal Breeding,

0:00:04.000,0:00:11.000
kde se budeme zabývat efekty selekce neboli Selekčním efektem, nebo také Genetickým ziskem.

0:00:11.000,0:00:19.000
Selekční efekt, jak je uvedeno na tomto snímku, základním pojmem pro selekci hospodářských, ale i domácích zvířat,

0:00:19.000,0:00:26.000
je takzvaný selekční efekt (ΔG) a selekční efekt je založen na aditivním působení genů.

0:00:26.000,0:00:34.000
První, kdo se zabýval efektem selekce byl anglický myslitel, lékař a matematik Francis Galton.

0:00:34.000,0:00:41.000
Ten sledoval výšku v rodinách, kdy porovnával průměrnou výšku rodičů a průměrnou výšku jejich potomků.

0:00:41.000,0:00:48.000
A zjistil, že odchylky jednotlivých vlastností, se nikdy nepřenáší na potomstvo celá, ale pouze z části.

0:00:48.000,0:00:57.000
To znamená, že je u potomků snaha o návrat k průměru populace. On tuto snahu nazval jako genetická homeostáze,

0:00:57.000,0:00:59.000 
neboli snaha udržet rovnovážný stav v populaci.

0:00:59.000,0:01:11.000
Francis Galton zjistil, že u tělesné výšky se dědí v průměru 2/3 odchylky, víme že se jedná o číslo dědivosti, neboli číslo koeficient dědivosti.

0:01:11.000,0:01:25.000
A návrat k průměru populace činí 1/3 (tzv. číslo regrese).Tyto hodnoty jsou podle F. Galtona pro každou vlastnosti i každou populaci jiné.

0:01:25.000,0:01:34.000
Efekt selekce, neboli selekční efekt si je možné vyjádřit dvěma způsoby. Praní způsob je uveden v levé části snímku.

0:01:34.000,0:01:46.000
Jedná se o vyjádření pomocí korelačního pole, neboli pole pozorování, kdy na ose x jsou uvedeny jednotlivé hodnoty jedné generace,

0:01:46.000,0:01:51.000
zde generace rodičů a na ose y hodnoty jejich potomků.

0:01:51.000,0:02:00.000
Pokud daným polem proložíme regresní přímku a na té přímce vyneseme průměrné hodnoty populace rodičů a potomků,

0:02:00.000,0:02:09.000
jak je uvedeno na obrázku, získáme rozdíl v dané vlastnosti mezi oběma generacemi, to znamená efekt selekce.

0:02:09.000,0:02:19.000
Druhý způsob je vyjádřen na pravé části snímku a tento způsob si probere podrobněji na dalších snímcích.

0:02:19.000,0:02:33.000
Selekční efekt je nejlépe tuto vysvětlit z následujícího obrázku. Na obrázku je uveden křivkou normálního rozdělení, která znázorněna výchozí populaci,

0:02:33.000,0:02:40.000
ze které jsou selektováni neboli vybíráni rodiče k další reprodukci, zde uvedení pomocí šrafované plochy.

0:02:40.000,0:02:52.000
Průměrná hodnota výchozí populace je označena jako x s pruhem a průměr selektovaných jedinců je označen jako x1 s pruhem.  

0:02:52.000,0:03:01.000
Rozdíl mezi těmito dvěma průměry (x1-x) je nazývá výběrový rozdíl,

0:03:01.000,0:030:11.000
neboli selekční diference a značí se obvykle jako rozdíl mezi průměrnou hodnotou vybraných rodičů a průměrem celé výchozí populace. 

0:03:11.000,0:03:20.000
Druhá křivka normálního rozdělení představuje populaci potomků vybraných rodičů o průměrné hodnotě y s pruhem.

0:03:20.000,0:03:31.000
Selekční efekt je tudíž rozdíl mezi průměrnou užitkovostí potomků vybraných rodičů a průměrnou užitkovostí populace z níž byli rodiče vybráni.

0:03:31.000,0:03:38.000
Jinými slovy, o kolik je následná generace potomků lepší než výchozí populace.

0:03:38.000,0:03:46.000
Do této chvíle jsme se zatím bavili o selekčním efektu realizovaném, protože již máme následnou generaci potomků

0:03:46.000,0:03:58.000
a jejich užitkovost a můžeme velikost selekčního efektu přesně spočítat. Ve šlechtění zvířat nás, ale více zajímá spíše předpověď budoucí užitkovosti potomků,

0:03:58.000,0:04:06.000
abychom mohli plánovat a správně vybírat rodičovské páry. K tomuto účelu slouží selekční efekt očekávaný,

0:04:06.000,0:04:11.000
který právě umožňuje předpověď užitkovosti následné generace.

0:04:11.000,0:04:23.000
Zde na snímku jsou uvedeny všechny nejzákladnější vztahy pro výpočet očekávaného selekčního efektu. 

0:04:23.000,0:04:32.000
Jak bylo z již zmiňovaného grafu zřejmé nejjednodušší odhad je na základě vztahu selekční diference a koeficientu dědivosti.

0:04:32.000,0:04:39.000
Je třeba si uvědomit, že selekce je ve většině případů založena na selekci fenotypu,

0:04:39.000,0:04:44.000
a protože genetický zisk neboli selekční efekt je genetický parametr populace.

0:04:44.000,0:04:53.000
Jediný možný převodník mezi fenotypovými hodnotami a genetickým založením populace je právě koeficient dědivosti.

0:04:53.000,0:05:01.000
Ne vždy je však možné přímo pracovat s fenotypovými odchylkami selektovaných jedinců, neboli tzv. selekční diferencí.

0:05:01.000,0:05:12.000
Jedním z příkladů je mléčná užitkovost a selekce býků, u kterých se vlastnost neprojevuje. Přesto je potřeba stanovit očekávaný selekční efekt.

0:05:12.000,0:05:23.000
K tomu slouží další vztah, který v sobě zahrnuje opět koeficient dědivosti, a navíc fenotypovou směrodatnou odchylku a intenzitu selekce,

0:05:23.000,0:05:31.000
která představuje standardizovanou selekční diferenci, to znamená podíl selekční a fenotypové směrodatné diference odchylky.

0:05:31.000,0:05:39.000
Protože se jedná o standardizovanou selekční diferenci, je možné tuto hodnotu získat z příslušných tabulek.

0:05:39.000,0:05:47.000
Opět ne vždy je dostupná fenotypová proměnlivost vyjádřená fenotypovou směrodatnou odchylkou.

0:05:48.000,0:05:55.000
Další možností je odhad realizovaného selekčního efektu s využitím aditivní genetické proměnlivosti.

0:05:55.000,0:06:05.000
Ale protože genetická proměnlivost není možné získat přímo, jako u fenotypové proměnlivosti vyjádřené fenotypovou směrodatnou odchylkou,

0:06:05.000,0:06:17.000
je potřeba zohlednit přesnost jejího odhadu, proto je ve vtahu zahrnuta také přesnost genetického založení jedince, neboli plemenné hodnoty.

0:06:17.000,0:06:28.000
Zde na snímku je uveden výběr z rozsáhlé tabulky standardizovaných selekčních diferencí neboli intenzity selekce.

0:06:28.000,0:06:38.000
Z tabulky je zřejmé, že čím menší podíl jedinců budeme vybírat tím vyšší hodnotu intenzity selekce získáme, 

0:06:38.000,0:06:47.000
a protože je přímá úměra mezi intenzitou selekce a selekčním efektem dosáhneme i vyššího selekční efekt.

0:06:47.000,0:06:59.000
Z tabulky také vyplývá, že záleží i na velikosti populace z které vybíráme. Pokud bude velikost populace mít 10 nebo 50 jedinců 

0:07:00.000,0:07:11.000
a vybereme například vždy 50% populace, získáme rozdílné hodnoty intenzity selekce a tím pádem i hodnoty selekčního efektu.

0:07:11.000,0:07:23.000
Je třeba si také uvědomit, že hodnoty intenzity selekce mezi populacemi s 50 jedinci nebo velmi rozsáhlými populacemi,

0:07:23.000,0:07:29.000
zde znázorněnými symbolem nekonečna, jsou již zanedbatelná.

0:07:29.000,0:07:37.000
To znamená další navyšování populací nepřináší významné zvýšení hodnoty intenzity selekce.

0:07:38.000,0:07:48.000
Dále je potřeba si uvědomit, že je v některých přídech je nutné porovnávat úroveň selekčního efektu mezi dvěma druhy zvířat s rozdílnou užitkovostí,

0:07:48.000,0:07:56.000
například mléčná užitkovost (v kg) a plodnost (v kusech). K tomu slouží tzv. relativní selekční efekt,

0:07:56.000,0:08:01.000
který je vyjádřen v jednotkách fenotypové směrodatné odchylky

0:08:01.000,0:08:09.000
Selekční efekt stanovený na základě dosud uvedených vzorců odpovídá efektu dosaženému za jednu generaci. 

0:08:10.000,0:08:18.000
Vzhledem k překrývání generací je proto pro praktické účely mnohem výhodnější odhadnou selekční efekt za jeden rok.

0:08:18.000,0:08:27.000
V tomto případě se hodnota selekčního efektu podle uvedeného vztahu dělí generačním intervalem. 

0:08:27.000,0:08:32.000
A bude proto tedy odpovídat vztahu uvedeného na tomto snímku.

0:08:32.000,0:08:41.000
Kde generační interval představuje průměrný věk jedince, kdy se mu narodí potomek určený do plemenitby.

0:08:41.000,0:08:46.000
Nebo průměrný věr rodičů, kdy se jim narodí potomek určený do plemenitby.  

0:08:46.000,0:08:57.000
Z této definice je patrné, že u různých druhů zvířat bude generační interval nabývat jiných hodnot, a dokonce i u rozdílných plemen jednoho druhu.

0:08:57.000,0:09:05.000
Další významnou částí selekčního efektu jsou možnosti zvyšování selekčního efektu.

0:09:05.000,0:09:15.000
Prvním činitelem je podíl populace, který by měl být vybrán k reprodukci, druhým činitelem je pak velikost fenotypové směrodatné odchylky znaku, 

0:09:15.000,0:09:22.000
který je zušlechťován. V neposlední řadě se jedná o koeficient dědivosti.

0:09:22.000,0:09:30.000
Vztah proměnlivosti a výše selekční diference a následně selekčního efektu je uvedeno tomto obrázku. 

0:09:30.000,0:09:37.000
Na tomto obrázku jsou uvedeny tři populace křivkami normálního rozděleně fenotypových hodnot.

0:09:37.000,0:09:43.000
Podíl jedinců vybraných k dalšímu chovu nebo plemenitbě je uveden šrafovaně.

0:09:43.000,0:09:51.000
Při stejném rozložení populace záleží na selekční diference, to znamená, na podílu vybraných jedinců. 

0:09:51.000,0:10:00.000
Čím je jich méně neboli čím je vyšší intenzita selekce, tím větší je selekční diference.

0:10:00.000,0:10:10.000
Je pochopitelné, že intenzitu selekce nelze zvyšovat do nekonečna a intenzita selekce je ovlivněna potřebami pro udržení obratu stáda.

0:10:10.000,0:10:21.000
Dalším možným způsobem odhadu selekčního efektu je porovnání selektované populace s populací kontrolní, neboli populací neselektovanou.

0:10:22.000,0:10:33.000
Jak je uvedeno na snímku zde. Při vydělení počtu generací selekce, jsme při porovnání selektované populace

0:10:30.000,0:10:41.000
a kontrolní neselektované populace schopni získat hodnotu odezvy na selekci neboli selekčního efektu. 

0:10:41.000,0:10:54.000
Dále je potřeba si také uvědomit, že i neselektovaná populace podléhá přirozené selekci a její užitkovost se ve sledu generací může měnit.

0:10:54.000,0:11:01.000
Děkuji za pozornost a těším se na další setkání u dalších videí.